Hospodářské noviny: Lanýže míří na plantáže. Rozjet s nimi byznys bude snadnější

Přinášíme přepis článku redaktora Jana Brože, Hospodářské Noviny, který vyšel 2.3.2023 v souvislosti s novou legislativou o pěstování lanýžů v ČR.

Lanýže jsou spojené spíše s Itálií nebo Francií, podle historických záznamů se ale pěstovaly a jedly i v Česku. Po tu‑ hých válečných zimách a během komunistického režimu tradice vymizela, nyní se ovšem ceněná delikatesa do tuzemského země‑ dělství vrací. Respektive přichází do zemědělské legislativy, protože z volné přírody lanýže nikdy nezmi‑ zely, jsou ale pod přísnou ochranou a sbírat se nesmí. Díky novému nařízení vlády o evi‑ denci využití půdy by se ale byznys s lanýži měl zjednodušit, pěstitelé také například snadněji dosáhnou na zemědělské dotace. Vládní nařízení přináší nové roz‑ dělení zemědělských pozemků podle toho, k jakému účelu jsou využíva‑ né. Vedle standardních účelů, jako je orná půda, chmelnice či rybník, obsa‑ huje upravené nařízení i dva pojmy, které legislativa dosud neznala: plo‑ cha s víceletými produkčními plodi‑ nami a právě plocha s lanýži. Lanýžová plantáž je tak nově definovaná jako plocha "osázená mykorhizními sazenicemi stromů nebo keřů, které jsou naočkovány lanýžem, s hustotou osázení nej‑ méně 800 životaschopných jedin‑ ců na 1 hek tar dílu půdního bloku a nejvíce 2000 životaschopných je‑ dinců na 1 hektar dílu půdního blo‑ ku". Mluvčí ministerstva zeměděl‑ ství Vojtěch Bílý upozornil, že plocha s lanýži je již oficiálně platná v regis‑ tru zemědělské půdy LPIS. "To zna‑ mená, že ten, kdo bude chtít lanýže pěstovat, by měl být zaevidovaný v registru," doplnil Bílý. Úpravu iniciovali lanýžoví nadšen‑ ci manželé Richard a Lenka Benešovi spolu s předním tuzemským exper‑ tem na lanýže docentem Milanem Gryndlerem. Společně stojí za firma‑ mi Český lanýž a Český lanýž servis, stejně jako za sdružením pěstitelů Český lanýž Asociace. "Neuvěřitelné se stává realitou a lanýž bude země‑ dělskou plodinou," reagoval na změ‑ nu nařízení Beneš, který aktuálně na‑ táčí ve Španělsku spolu s dokumen‑ taristou Viliamem Poltikovičem film o pěstování lanýžů. Někdejší finančník před šesti lety přišel s nápadem obnovit pěstová‑ ní lanýžů v Česku. Plantáž na přísně utajovaném místě nyní už skutečně provozuje, hlavní směr podnikání ov‑ šem dnes tvoří obchod se sazenicemi stromů naočkovaných drahou hou‑ bou a testování, zda se lanýž v koře‑ novém systému skutečně nachází. To totiž zdaleka není pravidlem. Založit hektar lanýžové plantáže při‑ tom vyjde zhruba na milion korun a s první úrodou lze počítat nejdříve za pět let. Nebo také vůbec. Beneš proto zdůrazňuje, že lanýže předsta‑ vují vysoce rizikovou investici. Spo‑ lečnost Český lanýž vedle testování samotné sazenice prostřednictvím metody vyvinuté docentem Grynd‑ lerem nabízí zájemcům o pěstování delikatesy třeba také prověření půdy na výskyt vhodných bakterií a další poradenství. Zjednodušeně lze říct, že hlavní činností firmy Benešových je tedy snížení investičního rizika. Beneš se přesto setkal s velkým zá‑ jmem a loni na podzim evidoval ob‑ jednávky na 23 tisíc sazenic. Soustře‑ ďuje se především na lanýž burgund‑ ský, který lze s cenou kolem 15 tisíc korun za kilogram označit za levnější druh lanýže. Pro pěstování v tuzem‑ ských podmínkách se ale jeví jako nejvhodnější.