Lanýžová noc okouzlila Prahu-zahajovací slavnost festivalu Praha lanýžová

Dne 1. října 2024 se v Národním zemědělském muzeu konal slavnostní večer pod záštitou Asociace Českého lanýže. Asociace slavila hned tři své velké lanýžové úspěchy, ve střední Evropě dosud nevídané.

• Slavnostní večer zahájil první ročník festivalu Praha lanýžová.
• Rovněž byla slavnostně zahájena lanýžová výstava naší asociace v Národním zemědělském muzeu.
• A do třetice se slavilo první výročí, kdy se asociaci podařilo prosadit legislativní změnu a lanýž se stal oficiální zemědělskou plodinou ČR.

Večer byl naplněn atmosférou úspěchu a nadšení. Hosté, mezi nimiž nechyběli významní zástupci politického, byznysového i vědeckého světa, měli jedinečnou příležitost si prohlédnout ve střední Evropě naprosto unikátní výstavu věnovanou lanýžům a užívat si atmosféru tohoto výjimečného okamžiku.

 Výstava však velmi zaujala i hosty z uměleckého světa, kdy si jí se zaujetím prohlédli například režiséři Alice Nellis, Viliam Poltikovič, David Ondříček společně s herečkou Marthou Issovou, nebo zpěvačkou Martou Jandovou.

Zástupci Asociace Českého lanýže - Mikrobiolog prof. RNDr. Milan Gryndler, CSc. i emeritní vrcholoví manažeři finančního sektoru Richard a Lenka Benešovi pak provedli přítomné lanýžovými zajímavostmi, současným vývojem pěstování lanýžů v ČR i výsledky výzkumu laboratoře Českého lanýže, která v současnosti patří mezi světovou špičku hned v několika směrech výzkumu. 

Díky tomuto výzkumu mají pěstitelé v ČR, zřejmě jako jediní na světě, k dispozici naprostou špičku v lanýžovém světě, geneticky testované sazenice i další dvě světově ojedinělé inovace zásadně zvyšující pravděpodobnost úspěchu při pěstování lanýžů.

Jedním z vrcholů večera bylo ocenění významných osobností, které se zasloužily o rozvoj lanýžářství v České republice. Poslankyně Senátu Margita Balaštíková a ředitelka odboru Ministerstva zemědělství Ing. Jitka Götzová převzaly z rukou Richarda Beneše symbolické ceny Asociace Českého lanýže, lanýžové sazenice lípy, jako poděkování za jejich zásadní podporu při legislativních změnách. 

Tyto legislativní změny umožnily v tuzemsku začátek zemědělského pěstování lanýžů. V tento okamžik jsou již vysazeny lanýžové plochy v řádu desítek hektarů a výsadba dalších velkoplošných lanýžáren má značně zrychlující se tempo. Do 5 – 7 let je tak velmi pravděpodobné, že se již můžeme těšit na první masivnější tuzemskou produkci lanýže burgundského.

Obrovský pokrok českého lanýžářství pak v následných rozhovorech ocenil například rektor České zemědělské univerzity v Praze, prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., generální ředitel Národního zemědělského muzea Ing. Zdeněk Novák, nebo přední český mykolog Ing. Ivan Jablonský CSc.

Za profesní organizace ocenění a podporu Asociaci Českého lanýže vyjádřili přítomní představitelé Agrární komory ČR, Asociace kuchařů a cukrářů ČR, Svazu zahrádkářů, Solární asociace a Vinařského fondu.

Kulinářský zážitek večera, stylová večeře z lanýže burgundského, byla svěřena do rukou šéfkuchaře Tomáše Poppa, manažera Národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů ČR, který společně se svými kolegy připravil naprosto výjimečné menu, které roztančilo chuťové buňky i těch nejnáročnějších hostů. Ani přítomní gurmáni, jako například známý šéfkuchař a publicista Roman Vaněk, nešetřili velkou chválou.

Národní sommeliérka Klára Kollárová se postarala o výběr špičkových tuzemských vín ze Salonu vín ČR, která byla zvolena přímo na míru jednotlivým chodům. Hosté tak ocenili nejen lanýžové pokrmy, ale i velmi vysokou kvalitu vybraných vín, která se směle moha měřit s francouzskými.

Celkový dojem z lanýžové večere hned několik hostů, (kteří se netajili, že za lanýžovým kulinářstvím jezdí do nejprestižnějších restaurací v tradičních lanýžových zemí), označilo za naprosto exkluzivní, který zcela překonal jejich očekávání a patřil dle jejich hodnocení na špičku evropské gastronomie.

Asociace Českého lanýže usiluje, aby tyto prestižní slavnostní večery, které plánuje pořádat u příležitosti zahájení každého ročníku Prahy lanýžové, měly i charitativní směr. Proto již i tento první večer měl charitativní podtext. Chráněná dílna Lemniskáta představila exkluzivní lanýžový diář, jehož nákupem mohli návštěvníci podpořit fungování této chráněné dílny. Lanýžový diář je vyroben ze speciálního ručního papíru, do kterého bylo zapracováno mycelium lanýže, vypěstované pro tuto příležitost speciálně v laboratoři Českého lanýže. Tyto velmi ojedinělé lanýžové diáře bude možné si koupit po celou dobu trvání Prahy lanýžové, nebo do jejich vyprodání, neboť jde o omezenou edici 100 kusů, z nichž každý má i své výrobní číslo.

Slavnostní večer v Národním zemědělském muzeu byl nejenom nezapomenutelnou společenskou událostí, ale také důkazem toho, že Česká republika má potenciál stát se významným hráčem na světovém trhu s lanýži.

 Kombinace měnících se klimatických podmínek, které se již v tuzemsku začínají pro lanýže burgundského blížit ideálu, špičkového výzkumu, který klade důraz na udržitelnost a systematické snižování rizik pěstování a podpory státu lanýžářskému oboru, vytváří ideální prostředí pro rozvoj tohoto odvětví. 

Pěstování lanýžů může mimo jiné  přispět i k ochraně biodiverzity, podpořit rozvoj venkova a vytvořit nová pracovní místa v oblasti udržitelného zemědělství. Český lanýž tak může být nejen vyhledávanou delikatesou, jedním z nejbonitnějších zemědělských odvětví vůbec, ale také symbolem kvality a odpovědnosti vůči životnímu prostředí.

Zvláštní poděkování Asociace Českého lanýže pak patří:

Ministerstvu zemědělství, které finančně podpořilo projekt lanýžové výstavy v NZM.

Národnímu zemědělskému muzeu za poskytnutí výstavních prostor.

Asociaci kuchařů a cukrářů ČR, za velkou pomoc s gastro stránkou festivalu Praha lanýžová i za výjimečnou podporu slavnostního večera,

Vinařskému fondu za výběr a sponzorství fantastických vín k lanýži burgundskému pro slavnostní večer.

 Střední škole gastronomie U krbu, za skvělou obsluhu hostů.